Pomocí Langova dešťového faktoru (LDF) klasifikujeme a hodnotíme oblasti podle dostupnosti vláhy v půdě pro rostliny. Vyjadřujeme ho jako podíl průměrného ročního úhrnu srážek a průměrné roční teploty vzduchu daného místa. Jako jeho limitní hodnota pro sucho je považována hodnota 70.
Vymezení oblastí ČR dle Langova dešťového faktoru
Například v Praze Klementinu je dlouhodobý průměrný roční úhrn srážek 456, 5 mm a dlouhodobá průměrná roční teplota 10 °C: (L)Df = 456,5/10,4 tj. 43,9. Se stoupající nadmořskou výškou teplota vzduchu klesá (obecně o 0,95 °C na 100 m) a naopak přibývá atmosférických srážek, to znamená že velikost LDF s nadmořskou výškou roste. Například na stanovišti s nadmořskou výškou 140 mm se Langův faktor pohybuje kolem 60, v nadmořské výšce 1000 m kolem 325.

Podle hodnoty LDF klasifikujeme klima na výstředně aridní (< 10), aridní (10-40), semiaridní (40-50), semihumidní (50-60), humidní (60-160) a perhumidní (> 160). Na aridních až semiaridních je doporučováno zavodňování, naopak na perhumidních je nezbytné odvodnění. Nejlepší podmínky pro polní hospodaření jsou v rozmezí LDF 60-80, pro pěstování obilnin 80-120 a pícnin > 120.

Pro ohodnocení teplotního charakteru zimy lze použít číselné hodnoty tzv. mrazového indexu Im, který je definován jako maximální záporná hodnota postupného součtu průměrných denních teplot vzduchu za období od trvalejšího nástupu záporných průměrných denních teplot vzduchu do trvalého nástupu kladných průměrných denních teplot vzduchu. Pro střední Evropu se uvažuje období od 1.11. do 15.3.
Kategorizaci tuhosti zimy podle hodnoty jejího mrazového indexu uvádí následující tabulka 1, vhodná pro střední Evropu.

Kategorie tuhosti zimy (Sládek, 1988)

Kategorie	Mrazový index Im	Označení tuhosti zimy
0	0,0	středomořská
1	0,1 – 100	teplá
2	100,1 – 200	mírná
3	200,1 – 300	chladná
4	300,1 – 400	studená
5	400,1 – 500	drsná
6	500,1 – 600	ostrá
7	600,1 – 700	tuhá
8	700,1 – 800	tvrdá
9	800,1 – 900	krutá
10	900,1 – 1000	třeskutá
11	více než 1000	glaciální